mám kolem sebe prostoru tak akorát
slyším hlasy zvenku, na to srát
možná je pozdě litovat
vypustil jsem to jak saponát
voda to smyla
voda byly slzy
a těch jsem potom litoval
když jsem nebyl v místnosti, tak jsem byl v (?) číslo jedna
od debilů dostaneš vždycky stejnou porci na gram, jsou jak McDonald
kurva ti vytváří iluze, jako Legoland
potom to realita zbourá pohybem ruky, jako ignorant
cesta není hlavolam
jenom zkurveně čekáš na cíl a máš pocit, že seš demonstrant, co se za cíl nedostal
a pak ti dojde, že v životě stojíš jako semafor a pouštíš lidi, závora
a mě už unavilo studovat, věřit, poznávat, zklamat se a stejně začít odznova
fakt ji miluju, a stejně mám co řešit
takže se křestním jménem nejmenuje Kofola, ah

slyšel jsem stovky příběhů jak hospoda
proto vyhledávám jinou společnost jak srdce psovoda
slova dokážou pobodat, zabít, zároveň usměrnit, nabít
slova kurva a kurva se liší, fakt, zkus to porovnat, boy

neopakuj po mně, není co
snažím se najít klid na zemi, dej mi pokoj
starám se sám o svůj život, nejdu s dobou
když jsi na vrcholu, neznamená, že jsi top, ah

neopakuj po mně, není co
snažím se najít klid na zemi, dej mi pokoj
starám se sám o svůj život, nejdu s dobou
když jsi na vrcholu, neznamená, že jsi top, ah, neznamená, že jsi top
neznamená, že jsi top, jsi jen hovno

noc byla teplá jako Frank Ocean
pohyby lidí byly v slowmotion
na billboardech svítil nápis play, ale v hlavách lidí svítil nápis game over
všichni chtěli dělat ten krok
nikdo nechtěl, abys vyčichal ten smrad z jejich stop, stop
tak jenom zůstali stát, jako ten sloup, jako ten most
v hlavní roli noc

viděl jsem gangstera klečet, fízla brečet
holky platit vkleče
zlo vypouštět ven
z klece, pohyby vsedě
pohledy chladnější než leden
hoří nám budoucnost, tak jdeme
to uhasit, potom se utopit a vyplavat jak
pravda, zařvat “tady jsem”
noc je ten čas, kdy se zastaví den

nechci zavírat oči, nejsem sám
bolí mě nohy, nechci utíkat, ne, ne
otevřu oči a kolem je tma, tma, tma
noc je čistá, ale potřebuje jen utřít prach

tak se mi zdá, že to nejsem já
oba to chceme, ale nikdo z nás to nehledá
změna je život, ale život sere všechny z nás
svědomí je náš bodyguard
neodcházej, není čas, přitom ho máme milion, tu hru fakt není třeba vypínat
ani dohrát, ale hrát
srát na pád, musíš vstát, nejenom, když je tma, jít dál