Tři, tři, tři, tři.
Raz, dva, tři číslo tři jako my tři bratři tři, tři, tři,
Indy, Wich k tomu připoj čtyřku a pak ještě i L A tři, tři jako my tři bratři
Indy, Wich, LA 4 polket nekončí,
na vlnách Indy a Wich.

My dva, neumíme na nic hrát, hrát a přeci nebrání nám rýmovat,
jó, my dva Í en dé a tvrdý ý s Wichem do hlavy ti naperem svý bít-ý
My dva co máme atomový majky, majky, ti povíme ňáký hip-hopový bajky,
vo nás dvou my dva kluci Sparty, co ňákej pátek v Praze spolu sou a rýmujou ah.

My tři, zatáhlí sme writeři, ale náš poslední panel ještě nesmazali,
taky se mi nechce uvěřit, bež si to vověřit, do Vršovic yardu,
žádnej toy, Indy Wich a Lejvrboj, jenže tyhle časy došli asi,
ale pořát platí máník a ty naše rýmy se kámo vrátí na další trati eh eh.

REF: To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.

Čekej na věky všem mim scifikoegům inu sklanu,
za noci před soupravou a příští den foťáky sebou,
naperónech s partu srazej, hele už jede náš vagón,
záblesky mramoru všechno verkčer ovšem zakázáno.
Časem změna, tři ega dvě jména a jeden název ze tmi rázem vylovená.
Indygovič láva, v systému chyba, jak asi stala se, že prošli naše bíty mise
s úspěchem zahájena.
My tři totiž nemůžeme jinak, jinak,
rádi bychom, ale nechcem slyšet vrak no a tak nás napad tenhle track,
nejsme gengstři, nestřílíme fízli a nehulíme crack,
občas pomalujem vlak, ale né zas tak moc,
tak né abys nás prásknul nebo volal vo pomoc,
někdy víme málo někdy zase moc,
neboj jen tak strašim, ale nevěříme falším,
stejmi vašim a já nechci bejt tim dalšim, dalšim óh oh.

REF: To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Ale mi dva, dva mystérium věčný, věčný, voba totiž máme nejbr hoody na konečný,
Holešovice, Skalka, Háje, Háje, z centra smogu do panelovýho ráje,
cesta v zemi vyrytá je, my dva chceme čisčí zvuk, bicí, basu
von slik mety a já lepší barvu hlasu.
My dva toho nechcem příliš mnoho, mnoho,
jenom kolik máme dostat s tohoho,
ptát se jak ta Sqwo všechno nebo nic,
Indy Wich a LA čtyři co přát si máme víc.
Bez to život pohodu či či čistej život víc nic.

Počet na čísle tři stop postačí pro hip-hop a propojení poleta,
přes zdi až do Parstoka z Bermud z různicí úhlů,
záhadně danej tón a trojka však né ze Švédka,
za Prahu na majku do Řecka,
ve třech v káře, za volantem Saša jako čtvrtej teďka,
tvary všech možnejch písmen nebo rýmem žijem všichni,
arsenál v barvě na tužku se mění nejde přestat z kulturou rapu dále pokračujem.

REF: To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.