Ohrada plná koní utáhni smičku poznáš svý město centrální smečku kůli lidí se klaněj pod plachtou stánků když kupujou hrnce převařenejch párků centrum města je oslní tučnou hořčicí, Liberec hází svý maso na zubatou lžíci bagrů pána Synera hektar další syréna, držim se plotů kde bude stát další aréna plný bary prázdnejch slov hledaj Italy kvalitní kafé dizajn a ostrý čili všichni ve městě jak jsem poznal jsou milý sledujou se přes výlohy, házej svý pohledy, na lidi , holuby, fasády, gumy, reklamy, na stíny, kočárky, pány i dámy nedá mi centrum klid dá mi podnět sledovat bejt jeho terminální atlet.

Pod hlavou sklo za sklem město jsme expresivní, kolotoč ušklebů, tucty příběhů, pod hlavou sklo za sklem město jsme evidentní, tak mi dej podněty jsem dělník jako ty, pod hlavou sklo za sklem město jsme expresivní, kolotoč ušklebů, tucty příběhů, pod hlavou sklo za sklem město jsme evidentní, tak mi dej podněty jsem dělník jako ty.

Postmoderní pláč dolů dává hodnoty pěkně přes mrtvoli svojí káru tlač jsi jako Sisifos co projel kontumačně tenhle nátlakovej mač zlo je simulativní stejně jako pláč ale kurva proč máme rapem čistit svojí doby svědomí dyť tam už se nic nedoví jsi vyhozenej z kontextu jedno dělá zase další protest proti protestu jsi tak radikální režíruješ grotesku pane na nebi prosím trochu slávy a vůně z potlesku proč všechny tvrdý rapy zeli lehce po lesku naleštěný metalízy nikdo neumí pojmenovat tuhle krizi ale doopravdy ve stínu svojí schízy recipuju velkej mix a srny, děvky, ryby a možná i ty břízy.

Hlavně bejt originální, Áno
Hlavně bejt současný Áno
Hlavně bejt nový Áno
jako kristus v médiích kázající, z olivecké hory.

Pod hlavou sklo za sklem město jsme expresivní, kolotoč ušklebů, tucty příběhů, pod hlavou sklo za sklem město jsme evidentní, tak mi dej podněty jsem dělník jako ty, pod hlavou sklo za sklem město jsme expresivní, kolotoč ušklebů, tucty příběhů, pod hlavou sklo za sklem město jsme evidentní, tak mi dej podněty jsem dělník jako ty.

Prudký pohyby mnoho těl
Prudký nárazy kdo by to chtěl

Předejdu pohromě předběhnu sám sebe andělé pelichaj a slintaj na nebe holý betony masivy oceli centrum který mi saje z žíly fluidum bum bác obchody velká bomba hadry jste napudrovaný dělníci vlastní prohry honem honem šalinou ať stihnem šapito přehlídku kašparů na hlavním bulváru komando doby baťovy boty vár z bilboardu to všechno sleduje Paroubek – Baltazar.

Pod hlavou sklo za sklem město jsme expresivní, kolotoč ušklebů, tucty příběhů, pod hlavou sklo za sklem město jsme evidentní, tak mi dej podněty jsem dělník jako ty.

Cítíš to napětí a kde se kristalický čistá stále v sobě nosí křesťanský hodnoty a na zeď maluješ rudou antikrista postmoderní důsledky hodnotový schizma snad se ubráníš, snad se postavíš negaci maloměsta dýcháme se navzájem tohle je neonovej sen ten se ti ale nezdá vyjádřit se chtějí všichni chybí vůle vydíš záblesk pád do ticha další spadlá hvězda říkáš si v omluvách lidí jsou stejní není proč se trestat jenže máš svědomí co se vzpírá co tě kope jako mezka histerie v okolí lidi hledají odpovědi mezi regálama teska za chvíli už nebude postavějí nový bombastický ještě větší snad se něco změní atrakce na neděli rapeři tvrděj nechceme žít v šedi a já říkám páni radní jste tak geniální barvy pohltili děti.