Tohle není story vo chlapci jménem Tommy, to je jen příběh, co napsaly ste vy,
Vy lidi co maj dvě voči, dvě ruce, dvě nohy, lidi co sou všichni stejný, jako my, s tím rozdílem
Kterým sou předsudky, vládnoucí tý civilizovaný společnosti
Byl jako v kleci, lidi měli velký kecy, ale když přišlo k věci, říkali já ho nechci
Od malička na ulici, sám vo sebe se staral, a přes překážky barvy kůže celej život padal,
Byl lepší než spousta dalších, ale byl pro ně jinej, tak co mu mělo zbejt,
neříkám že byl nevinej,
ale i když práci hledal, nikdo mu ji nedal, a tak dělal , co dělal, přežít další den se staral
a nic není zločin, dokut se na to nepříjde a tak se tenkrát dostal z klece přímo za mříže,
nápravnej ústav, co pouze dělá z lidí trosky, legislativa vrukou, co říděj naivní mozky
a tak se za ním zavíralo čím dál víc bran, svíčka jeho života hořela z obou stran.

REF:
Z klece do klece , od dveří ke dveřím, a nikde nejsou klíče ? Tomu přece nikdo nevěří
stavíme zdi, taháme bubliny pod vodu, co je to pak za život, co žít z klece do hrobu !

Život jako tetris do sebe mu pořád zapadá,
život kterej není jak to chce Sládek a jeho hovada, poskoci, dyť přece dávno zrušili otroctví
obrátit poměr bylo by bylo moje utopický proroctví, a tak hnil dál, před sebou kovový tyče,
další zeď mezi ním a tím, čemu se říká civilizace protože se dostal ven z louže pod okap
a znova narazil na předsudky, jako každém co votamtaď vypad
jenom něco ukrad a kvůli ním se nešlo zpátky dostat, není šance byl z něj odpad,
musel stejný věci dělat a to von nechtěl, dyť von byl přece dobrej,
nebylo jiný východisko, byl už společensky mrtvej,
Dobrovolném odchod do těch míst, kam odejdeme všichni ať jsme takový či makový,
Dobrý nebo špatný, nic to není platný, poslední soud, ale bohužel ty dobří tam dou první ,
Teď tu není , beznaděj byl celej jeho život, oni sou ten důvod, jim to patřilo,
lidi sou furt stejný, vůbec nejde o dobu .To, čeho se bojíme posíláme z klece přímo do hrobu!