Můj kámoš Pepa měl radost ze života,
Vzdával Bohu dík bohužel včera večer chcíp,
Heh to je život a život to je smrt,
Nechápe v černym tunelu po světle tápe,
Chce se mu řvát, že ještě nechtěl umřít,
Ale koho to zajímá je mrtvej tím to končí,
A nebo nekončí, kdo ví každej to zjistí,
Ale smrt je to jediný co je v životě jistý,
Pro něj to byla blbá smrt, no mě by nasrala,
Co je to osud je to smrt a ta to zahrála tak dobře,
Že teď neví, která bije,
Už v hrobě hnije heh,
Stane se uhh..

Pepa měl ale smůlu byl na nesprávným místě,
V nesprávnej čas, konec snad příště,
Pominul další pomíjivej život, krev a sny,
Ve víru budoucnosti přítomně se smíchali,
Tak to chodí každou chvíli život končí,
A začíná smrt mýho povozu očí,
Vidíš, že sou na hovno veškerý vztahy,
Ber to tak, nesnaž se vidět do mý hlavy,
Tam by ses ztratil, protože i já se tam ztrácim,
Za to žít o chvíli, ty svý mozkový buňky utrácim,
A tak budu šetřit, volnej průběh, mě to nedrtí,
Sem ztracen, sem Bohem smrti,
Ovládnu tenhle posmrtně ztuhlej svět,
Růže ztransformuju v masožravej květ,
A tak neřešte co novýho vám smrt přinese,
Nic,
Ale stejně přijde,
Hah stane se..